Turbulence otřásají tvým tělem.
Klepeš se.
Horečka sžírá tě.
Pot kape ti z těla.

Kape a kape.
Ruce ti vlhnou.
Zvracíš ten hněv,
co v tobě se vzmítá.

Potácíš se v té nechutné pravdě.
Bolest, lítost, nic neříkají ti.
Jen nechuť ze sama sebe.

Vraždil´s. Zabíjel´s. Krev všude stříkala.
A ty ses smál, smál ses lidskému utrpení.

Říkal´s: Neplač, holčičko, už bude dobře.
A ona?
Krvácela ti do klína. Chroptěla a smutně umírala.


A teď sedíš sám, opuštěný, vylekaný sám ze sebe.
Málo času zbývá ti...