Mám ráda procházky. Hlavně po Vršovicích. Jen tak se koukat a courat se. Všimněte si, jak se hrozně málo koukáme nahoru, do vzduchu. Naštěstí jsem včas odhalila neřest koukání se do země. A furt se rozhlížim. A ve Vršovicích je spousta zajímavejch věcí ke koukání.
Tak například. Včera jsem mimo krásnejch činžovních baráků našla napsaný sprejem na jedný zdi "Egon".
Bylo mi tak 8, když jsem si na hudebním týdnů ve Valticích rozsekla kolínko v bazénu. Protože jsem ještě byla stydlivá, vůbec jsem žádnýmu dospělákovi nic neřekla. Ale kamarádka si toho všimla. A řekla to Egonovi. A Egon neváhal ani minutu. Vzal mě celou promáčenou z bazénu do náručí a vyšlapal se mnou do druhýho patra vysokoškolskejch kolejí do koupelny. Vůbec se nezadejchal. A ještě mi to koleno umyl, aby mi netekla krev a aby se mi dovnitř nedostala infekce. Neuvěřitelný.
Sakra, Egone, kam jsi se ztratil?
Chci tě zpátky, ve Valticích to nebylo rozhodně moje poslední rozbitý koleno!
Žádné komentáře:
Okomentovat