pátek 14. května 2010

Ivan jel z návštěvy kamaráda. Bydlí v Lanškrouně. Přijel se za ním podívat, prý stůně a neviděli se už víc jak rok. Ivan je v Čechách pět let, ale pořád se mu po Ukrajině stýská. Nechal tam děti, ženu, rodiče a odjel do Prahy za lepší prací. Lepší ale rozhodně není a on čeká na den, kdy se za nimi bude moci vrátit.
A tak se vracel vlakem z Lanškrouna do Prahy, zpátky do Libně, kde na něj v ubikaci čeká zvlhlá peřina a smrad z bot spolubydlícího Saši. Na nádraží si Ivan koupil limonádu s příchutí cola a v lahůdkách si udělal radost vlašským salátem, který dostal v plastové krabičce. Dá si ho večer s pěti rohlíky z předešlého dne.
Dnes na chvíli vypadl z Prahy a nadechl se čerstvého vzduchu. Trochu si u toho vzpomněl na Ukrajinu. Také tam bývala krásná příroda. V České Třebové do kupé nastoupila krásná dívka, která si sedla proti němu. Během cesty mu věnovala jeden nádherný úsměv. To mu stačí. Jak dlouho už neměl ženu! Naposledy tu svou, ještě doma. A ta náhodná setkání v zašlých bytech pražských paneláků, za 1200 korun za hodinu, se snad ani nedají počítat. Stejně z těch žen nikdy nic neměl, byly mu cizí a byly to pokaždé staré šlapky, které už nemají na to, stát přes noc v ulicích.

Večer si ještě přepere svou nejlepší mikinu od Niku, kterou nosí jen výjimečně. Trochu se dnes zpotil. Sundá si kšiltovku a nacpe ji na noc do skleničky, aby druhý den kšilt neztratil svůj správně ohnutý tvar.

A zítra mu začne opět jeden z jeho perných dnů. Vstane v šest, aby stihl být v sedm na stavbě. Natáhne si ve tmě své staré montérky. K snídani si dá panáka Vodky, ta ho zahřeje a dodá mu energii. Mýt se nebude.

A je v Praze. Měl dnes hezký den.

2 komentáře:

  1. ty máš totiž stejnej problém jako já. bavěj tě detaily, který jsou ještě lehce jednoduchý, ale jsou to teda detaily (mikina, kšiltovka ve skleničce, smradlavý boty, salát na nádru). mělo by to dohromady udělat nějakej věrohodnej tvar žejo. já to tak taky dělám a baví mě to, když na malym prostoru hodíš neznámou osobu a pak jí nějak popíšeš, přes detaily, přes jeden kraťoučkej příběh spojenej s nějakym detailem. ale tohle neni věrohodný hele.
    nevěřim, že by ivan měl čas zajet za kamarádem do lanškrouna.
    nevěřim, že by vydržel v republice deset let, když má doma děti a ženu. kdyby měl, tak si nedovedu představit, že jede za kamarádem do lanškrouna :))
    leda že by mu lanškrouňák chtěl prodat pod rukou falešnej pas a zařídit mu vodvoz domů.
    nevěřim, že by chodil za starejma ženskejma do paneláků... nebo že by se k tomu stavil jinak. představuju si spíš, že chodíval s kamarádama do bordelu a hodně chlastali, vasil si našel ženskou vždycky jako první, protože měl charisma, vesek, východoslovák co mluvil jak idiot, zase směšně šustil v ruce prachama a usmíval se u toho poťouchle, ale buhvíproč měl štěstí a chytla si ho nějaká děvka jako druhýho. ivan tam byl už po čtvrtý a až tentokrát se tak nějak odhodlal, prostě ho popadla taková mladá holka. sex stál za hovno no, vůbec spolu nemluvili, ale líbila se mu. tak za ní ještě párkrát s klukama zašel, jednou řádně vošukal a myslel si, že je do ní zamilovanej, ale to ho asi po měsíci přešlo a přesunul se s bandou do jinýho bordelu a pak už si to nepamatuje :))

    nevim, prostě mi to nepřijde věrohodný. ty miniatury jsou chytrej nápad. přesně přes tyhle odkazy to jde dělat dobře. ale vyber si někoho jinýho, než ukrajinskýho dělníka, ty vole :)

    OdpovědětVymazat
  2. Ty jsi dobrej!:)
    1) Udělal si jeden den volno a podle zákona se třeba v neděli vůbec pracovat nesmí, nebo jen do určitý hodiny.:))
    2)v Praze pracuje načerno
    3) nemá prachy na to, aby se vrátil zpátky a vlastně se toho dost bojí
    4) 10 let je moc, myslela jsem na to už předtim
    5) bordel je drahej, smradlavý dělníky tam stejně nepustěj a spolubydlící Saša mu nabídnul levnější variantu, tak to zkusil
    6) je to nevěrohodnej kec, já toho pána ale fakt potkala ve vlaku z Lanškrouna a tu čepičku si pořád přesně ohejbal a měl limo z lídlu a v ruce igelitku a vystupoval v Praze

    OdpovědětVymazat